Pokud nejezdíte jen okolo komína, čas od času naložíte bicykl do auta. Bývalý silniční profesionál a současný sportovní ředitel týmu Bahrajn-Victorious Roman Kreuziger má jasno. „Kolo vozím v autě, cítíme se pak oba jistěji.“ Dalšími možnostmi jsou pak nosič na kouli, tedy za autem, nebo nosič na střeše. Pojďme si jednotlivé varianty probrat.
Kolo v autě
Zde je zásadním faktorem velikost vozu. „Člověk musí mít větší auto, aby se tam vešlo kolo i se všemi věcmi. Ale třeba Véčko od Mercedesu (Mercedes-Benz třídy V) nebo nějaká dodávka je na to skvělá. Tam se kola vejdou a nemusí se úplně rozebírat. Jen vyndáte přední kolo,“ říká desetinásobný účastník Tour de France. A někdy dokonce ani to ne, pokud jedete třeba jen na víkend nebo na jednodenní výlet. „Je to určitě ta nejbezpečnější varianta. Kolo pak ani není špinavé.“
Ve velkém autě můžete vézt třeba i čtyři kola. O to víc je třeba myslet na to, aby se kola při cestě nepoškodila, a tedy je důkladně uložit. „Záleží samozřejmě na tom, kolik kol vezeme. Ale snažím se mezi ně dávat deky, nebo je dám do vaku, případně je prokládám taškami. Samozřejmě je potřeba vše upevnit. Když něco padá třeba na přehazovačku, hodně by trpěla. Ale když se kola dají do deky nebo vaku a vypodloží taškami mezi sebou, nic se tomu nestane,“ vypráví z vlastní zkušenosti Kreuziger.
Ne každý však má k dispozici tak velké auto a musí si vystačit třeba s kombíkem, do kterého je potřeba kolo alespoň částečně rozebrat a položit. Tady je důležité pamatovat na to, aby šly nejprve tašky nebo kufry a až na ně kolo. „Vždycky je lepší mít nějakou deku, aby se kolo nepodřelo, ale nejsou vyloženě potřeba speciální vaky. Opravdu stačí deka nebo ručník, abyste to proložili, než na rám položíte pak ještě kola,“ radí zkušený cyklista.
Kolo na nosiči za autem
Když už to nejde, aby bylo kolo vevnitř, má i Kreuziger jasno. Rozhodně varianta nosiče na kouli za kufrem. „Není tam takový odpor, jako když vezete kolo na střeše, a auto nemá tím pádem tak velkou spotřebu. Dneska jsou nosiče praktické i v tom, že se dají vyklopit, člověk se dostane do kufru, o nic se neušpiní. Je to rychlé a pohodlné na nasazení.“
I zde se však najde nevýhoda. Ta spočívá v tom, že kolo není chráněno před povětrnostními vlivy, tedy hlavně deštěm a zašpiní se. „Pak to není jen o tom kolo umýt, ale musí se i častěji servisovat,“ upozorňuje Kreuziger. A ještě jedna rada: při couvání, pokud jste zvyklí na zadní senzory, musíte počítat s tím, že se musíte spolehnout na své řidičské dovednosti. Je také třeba si zavčas uvědomit, podle velikosti nosiče, že jste rázem o půlmetr až metr delší. A taky nezapomínejte na zabezpečení, když zastavíte u čerpací stanice na kávu!
Nosič na střeše
Řada hobíků vozí kola na střeše. Kolo musíte zvednout a upevnit na nosič, což vyžaduje určitou sílu. Stejně jako s kolem za autem na to musíte myslet při couvání, v tomto případě si dávejte pozor, když projíždíte tunely a podobně, kde by se mohlo snadno stát, že si kolo sami nechtěně srazíte ze střechy a zničíte. Budete také častěji smývat mušky.
Jak to chodí u profíků?
„Na závody vozíme kola v kamionech. Během etapy pak mají kluci druhé a třetí rezervní kolo, která jsou na střeše auta. Ale snažíme se je co nejvíc dávat dovnitř. Když se odjíždí ze závodů, tak tam mechanici zůstávají déle, aby kola pořádně umyli, dali do pořádku před tím, než se odvezou do Slovinska do skladu, aby bylo všechno nachystané. V kamionech jsou držáky na kola, na sety kol a rámy, a tam se to upevňuje za přední a zadní vidlici,“ přibližuje Kreuziger, který podobné záležitosti nyní jako sportovní ředitel řeší víc, než když sám jako závodník na začátku dne kolo od mechaniků převzal a po etapě jim ho zase odevzdal.
